Česky
Deutsh
English

Historie školy a jak ji naplňujeme novými střípky.

Školy v Obci Nový Hrádek (pro fotografie rolujte níže - ale opravdu hodně níže)

Úvod

Nejstarší kapitoly historie škol v Novém Hrádku se ztrácejí v mlze středověké minulosti. Jedním z mála pramenů poznání dob dávno minulých je nám "Pamětní kniha obecné školy města Nového Hrádku, kterou nově založil a sepsal léta Páně 1876 Josef Jiří Novotný řídící učitel" (vedena byla 52 roků poslední zápis učiněn v roce 1928 řídícím učitelem Josefem Němečkem. Následně byla založena kniha nová). Celé 20. století je pak již poměrně podrobně zdokumentováno v kronikách škol, které pečlivě vedli řídící učitelé v Novém Hrádku a školách nejbližších (Dlouhé, Borová). V citované kronice J. J. Novotného i kronikách obce se můžeme dočíst, že podle starých záznamů musela být v Novém Hrádku založena škola v dávných dobách, neboť Hrádek již v roce 1362 se uvádí jako farní osada a je známo, že při farách byly školy zakládány. A chrám Páně s vlastním farářem vzpomíná citovaná Kronika J. J. Novotného k roku 1384 s odvoláním na farní pamětní knihu.

Nejstarší historicky doložené školy

První škola, o které se v kronikách píše, byla dřevěná, jednotřídní a nacházela se od starých časů až do roku 1769 proti kostelním dveřím a rohu farské zahrady. V těch letech docházely do školy v Novém Hrádku i žáci z lokalit Krahulčí, Bydlo, Dlouhé, Rzy, Sněžné, Borová. (R. 1785 přestali docházet žáci ze Sněžného, když zde byla zřízena místní škola a r. 1821 opustili školu i žáci obce Borová. Zde byla nejprve tzv. pokoutní, čili z nouze trpěná škola a "Roku 1872 byla tato trpěná privátní škola v Borové za filiální veřejnou prohlášena.", … "učitel byl považován co druhý podučitel z Nového Hrádku." Kronika J. J. Novotného). Na tomto stavebním místě v blízkosti fary, odstoupeném obci roku 1768, byla v roce 1769 vybudována nová, nicméně znovu dřevěná budova školy. Ta stála až do roku 1847, pak byla nahrazena novou opět dřevěnou budovou (v roce 1848).

Nejstarším doloženým učitelem byl pan Petr (někdy uváděn Petrů), který vyučoval ve škole z roku 1769 až do roku 1790, kdy byl vystřídán podučitelem z Dobrušky Klemensem Ungrádem. Ten zde vyučoval úctyhodných 55 let až do své smrti roku 1845. Podle archivních záznamů byla roku 1848 dostavěna, otevřena a vysvěcena nová školní budova i se zvony v Hradní ulici (v místě dnešní mateřské školy a školní jídelny). V ní již vyučoval od r. 1849 až do r. 1878 právě první kronikář Josef Jiří Novotný, kdy odešel jako řídící učitel na odpočinek. V kronice je škola uváděna k roku nástupu kronikáře jako farní a později již jako obecná škola. (Pozn.: Obecné školy vznikly reformou císaře Františka Josefa I. r. 1868 zpravidla ze škol triviálních a hlavních. Reforma také zaváděla povinnou osmiletou školní docházku. Žáci se učili prvních pět let v obecné škole a zbývající tři roky povinné školní docházky splnili v měšťanské škole, na osmiletém gymnáziu nebo pokračovali v 6. až 8. třídě obecné školy. Úkolem měšťanských škol bylo poskytovat vyšší vzdělání, než poskytovali obecné školy. Taková měšťanská škola byla v Novém Hrádku založena až ve dvacátých letech dalšího století).

Tato škola byla až do roku 1875 dvoutřídní, v letech 1875 - 1876 byla již trojtřídní. Protože však počet žáků byl velký a pro třetí třídu nebylo ve škole místa, byla pro tuto třídu pronajata místnost na Náměstí v domě č. p. 3. Když při obrovském požáru 6. září 1880 vyhořela Hradní ulice včetně zmiňované dřevěné školy, byly obě nejnižší třídy přestěhovány do prozatímně pronajatých místností a to pro I. třídu na náměstí v tehdy čísle č. p. 221, pro II. třídu na náměstí v č. 6 a pro III. třídu v č. 3. V důsledku požáru byly nejmladší školou povinné děti dokonce na čas od školní docházky osvobozeny. Přes tuto nepřízeň počet žáků rostl (v roce 1882 čítalo žactvo 312 žáků). Od školního roku 1884/1885 byla škola rozšířena (se souhlasem sl. c. k. šk. rady v Novém Městě nad Metují) o IV. třídu, která sídlila rovněž v pronajatých prostorách na náměstí.

Škola na konci 19. století

pVzhledem k výuce v pronajatých místnostech i s ohledem na rostoucí počet žáků bylo nezbytně třeba vybudovat novou školní budovu. Za staveniště pro novou školní budovu bylo schváleno stavební místo po staré škole v Hradní ulici vyhořelé právě roku 1880. Stavební dokumentace byla schválena v roce 1886 a následně bylo započato se stavbou tentokrát již pětitřídní školy. Dne 14. listopadu 1887 bylo pak započato vyučování v nové a to zděné budově obecné školy.

Historické údaje ze školství přelomu století

Kronika J. J. Novotného obsahuje i zajímavé údaje např. o propuštění podučitelů z důvodů nesložení zkoušek, údaje o služném učitelů i tehdejších cenách. Např. roční služné řídícího učitele činilo 500 zl., funkční přídavek 100 zl. a příbytečné 50 zl.; přitom cena 100 kg pšenice s dovozem činila 11,10 zl. a 1 kg petroleje byl za 28 kr., roční nájemné z bytu o 2 pokojích, kuchyni a komoře 65 zl. Oproti dnešní je trochu jiná statistika návštěvnosti škol v okrese na konci 19. století (velmi pilně 51 %, pilně 34%, méně pilně 13%, nedbale 2% žáků). Školu naopak mnohem pilněji než dnes navštěvovala inspekce (zápisy c. k. inspektorů J. K. Hraše, Ph. Dr. Tomáše Kouřila a později okresních školních inspektorů J. Brtouna a dalších se v kronice objevují pravidelně každým rokem). Výuka probíhala v těchto letech od poloviny září do července následujícího roku a to až do roku 1905, kdy byly hlavní prázdniny prodlouženy na celé 2 měsíce (15. července až 15. září). Smutné jsou záznamy o účasti dětí na pohřbech spolužáků, kteří podlehli různým nemocem, které tenkrát děti sužovaly (zádušný neboli černý kašel, horečnatá onemocnění, tuberkulóza, spála a další). Mnoho dětí v těchto letech trpělo podvýživou. Např. jen v roce 1907 uvádí kronikář, že průměrně 80 dětí školy dostávalo péčí tzv. Polévkového ústavu (založen v r. 1902 a působil ještě v době 1. republiky) v zimních měsících denně dávku teplé polévky. Dvě desítky dětí pak dostávaly k překonání chorob plicních ? litru mléka a bílý chléb do nasycení. K roku 1913 se uvádí, že "Zdravotní stav žactva byl dosti příznivý. Epidemií nebylo. Zemřely 3 děti." Ke zlepšení došlo až v období 1. republiky (první pojištění žactva proti úrazu bylo realizováno v roce 1925 u Pražské městské pojišťovny, očkování byla prováděna od roku 1927, zejména proti neštovicím a černému kašli).

Začátek 20. století a vliv světové války

Na začátku 20. století byla zřízena zimní expozitura školy v Dlouhém, kam z tzv. mateřské školy v Novém Hrádku docházel od roku 1902 až do 1. světové války vyučovat učitel. Podobně byla zřízena výuka i ve Rzech od roku 1907 a v Tisu od roku 1910. Válka přerušila výuku v Dlouhém (pan učitel K. Brejtr narukoval k vojsku) i v obou dalších expoziturách a měla samozřejmě vliv i na školu v Novém Hrádku. Další učitelé nastupovali službu v armádě, děti se účastnily pořádání sbírek na podporu raněných vojínů (prvně 4. října 1914 "Květinový den") i sbírek na podporu bojujících armád (např. 29. září 1915 - sbírka vlny, bavlny a kaučuku), děti sbíraly ostružinové a jahodníkové listí na čaj vojínům (poprvé uváděno v červnu 1916), učitelé upisovali peníze na válečné půjčky. V roce 1916 byla od února do dubna přerušena výuka z důvodu nedostatku paliva. Přicházely zprávy z bojišť o padlých i vyznamenaných učitelích. Při zprávách o vítězství rakouských vojsk byly vyvěšovány na škole prapory. Škola byla dokonce povinna za 21 korun a 20 haléřů odvést "zvonek školní ku potřebě válečné" jak vyplývá z dokumentu Správy pětitřídní obecné školy v Novém Hrádku ze dne 20. dubna 1918 č. 12206. Pozitivum, které by uvítala dnešní škola, bylo, že korespondence v této věci nepodléhala poštovnímu poplatku, neboť jak vyplývá z dopisnice, byla to: "Věc školní, porta prosta". V závěru světové války byl Nový Hrádek zasažen španělskou chřipkou a výuka byla v říjnu 1918 přerušena i z důvodu nedostatku dřeva na topení.

OBECNÁ ŠKOLA v Hradní ulici v době vzniku Československé republiky

Vznik Československé republiky vnesl národní nadšení i do školských zdí, ze kterých byly slovy kronikáře: " 4. listopadu 1918 sejmuty obrazy bývalých císařů Karla I. i Františka Josefa I. a nahrazeny obrazy našich osvoboditelů Masarykem a Wilsonem". V roce 1919 školní rok již nezačínal slavnými službami božími, jak bylo zvykem za dob mocnářství rakouského, nýbrž oslavou J. A. Komenského.

Demokratické ideály 1. republiky naplňovaly výuku v obecné škole. Byly pravidelně konány oslavy vzniku Československa, Svátku matek, organizovány vzpomínkové akce k výročím bitev čsl. Legií, besídky s rodiči a později i schůze sdružení rodičů, byl vychováván dorost Červeného kříže, pořádány akce na podporu dětské četby, podporována cvičení sokolů a později i účast na Všesokolských sletech. Změnila se organizace výuky, když bylo po válce zavedeno tzv. nedílné dopolední vyučování. (Pozn.: V 19. a na počátku 20. stol. bylo vyučováno ve dvou půldnech - v nejnižších třídách dopoledne 3 hodiny a odpoledne 2 hodiny.) V této době se odškolila expozitura v obci Dlouhé a proměnila se v samostatnou školu jednotřídní (od 17. 9. 1927, jak uvádí další pramen - "Kronika jednotřídní obecné školy v Dlouhém Založena 1. září 1928 prvním def. učit. a správcem školy Frant. Náhlovským"). Expozitura byla znovu zřízena po světové válce, která její činnost přerušila. Počet dětí školy v Dlouhém se pohyboval okolo 25 žáků. Počet dětí v Obecné škole v Novém Hrádku se tehdy pohyboval kolem 160.

Nicméně škola v Hradní ulici stála již více než 40 let a mnohé nejen nevyhovovalo, nýbrž i velmi zchátralo. Počínaje rokem 1929 byly konány přípravy k výstavbě nové budovy obecné školy. Tato historie je zachycena v dalším z pramenů - "Pamětní kniha Obecné školy v Novém Hrádku Založena v 10. roce republiky". Přípravy započaly v květnu 1929 a pokračovaly jednáním komise v listopadu 1929 a dokonce i zahájením přípravných prací v letech následujících. Místo bylo pro školu vybráno na katastrálních pozemcích 849/1 a 841/1 při obecní cestě vedoucí do Rzů (Pozn.: dnes místo fotbalového hřiště a cvičiště hasičů). V roce 1932 však nastaly hospodářské problémy a stavba byla zastavena. V roce 1934 došlo tedy alespoň k provedení nezbytných oprav na škole v Hradní ulici (oprava vstupního schodiště, výměna oken, oprava fasády).

Doba okupace

Na konci školního roku 1937/1938 konstatuje kronikář obecné školy a řídící učitel Josef Bělobrádek, že: "Již druhý rok pracuje se velmi pilně na opevňovacích pracích na hranicích naší republiky". A nadcházející školní rok je v kronice velmi smutným. Do školy přicházejí učit kolegové ze zabraných území v Sudetech, jsou proto propouštěny zaměstnankyně, které mají manžela s příjmem zajišťujícím rodinu (ten byl stanoven na 15 tisíc korun ročně u vysokoškoláků a středoškoláků a 12 tisíc u ostatních). Doba však nastává ještě horší, zápis školního roku 1939/1940 je nadlouho posledním. Jak je zaznamenáno v kronice o 5 let později: "Podle úředního nařízení byla tato kniha zapečetěna, vedena byla kronika nová ve školních létech 1940/1941 až 1944/1945" (ta se však nedochovala). Válka školu v mnohém poznamenala. Neubűrgles (Nový Hrádek) nesl tíhu války jako celá zem - učitelé byli povoláváni na práci v říši, v zimě se často neučilo pro nedostatek uhlí a pokud ano, pak hlavně němčina (od 1. třídy 4. hodiny, v páté třídě již 8 hodin týdně). Na měšťanskou školu smělo postoupit jen 40% žáků. Došlo i k nejhoršímu - zatýkání a věznění (viz dále kapitola o měšťanské škole). Léta německé nadvlády skončila pro Nový Hrádek 10. května 1945 v ranních hodinách vstupem sovětských vojsk a s tím de facto i ve škole povinná němčina.

Obecná, respektive národní škola po válce

V novém školním roce 1945/1946 nastoupilo 3. září z Nového Hrádku, Rzů, Tisu, Bohdašína (Bydlo) celkem 126 žáků. Němčinu vystřídala ruština a ani nucených výluk ve výuce z nedostatku topiva příliš neubylo. Radostnou událostí byla návštěva bývalého učitele nyní majora Jaromíra Picka, který na počátku války uprchl a bojoval proti okupantům v řadách čsl. armády na bojištích západní Evropy. Škola se postupně rozbíhala do standardního režimu, mimo výuku se žáci účastnili života obce pořádáním tradičních kulturních vystoupení - besídek s účastí veřejnosti. Po únorových událostech roku 1948 probíhají ve škole některé potravinové akce jako podávání přesnídávek (čaj, kakao, rohlíky, posléze prodej rohlíků nad rámec lístkového systému) a škola dostává k výživě dětí i potraviny z různých fondů (Mezinárodní dětský fond v r. 1949). Začínají vznikat školní kroužky, zejména zahrádkářský vyvíjí velmi aktivní činnost. Od roku 1949 docházejí do školy znovu i děti z Dlouhého. Dne 23. května 1948 zavítal do Nového hrádku ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý, kterého žáci vítali na náměstí. Od roku 1949 pak začínají být běžnou součástí školního života svátky vládnoucí komunistické strany (oslavy narozenin generalissima J. V. Stalina, "dělnického" presidenta Kl. Gottwalda, únorové proslovy a poslech rozhlasu k výročí tzv. vítězství pracujícího lidu, oslavy Velké říjnové revoluce apod.). Škole se nevyhnula ani kampaň sběru mandelinky bramborové v roce 1950, ale nikde v obvodu obce nebyla nalezena. Ze školní knihovny jsou v roce 1951 opět vylučovány knihy nevhodného obsahu, jak již škola jednou zažila … V těchto letech jsou na obecné škole děti spojeny ve třech třídách (ve školním roce 1952/1953 je to 1. roč., 2. a 3. roč.., 4. a 5. roč..), počty dětí klesají (po válce kolem 100 dětí, v 50. letech již jen kolem 80 žáků).

MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA

Dne 18. září 1919 byla v Novém Hrádku slavnostně otevřena (zřízena) občanská škola (později zvaná měšťanská), prozatím v budově obecné školy. Zřejmě z důvodu společných prostor byly dne 1. října 1920 výnosem zemské školní rady obě školy sloučeny pod jednu správu. Nicméně v roce 1923, kdy byla dostavěna budova měšťanské školy, byla na žádost místní školní rady správa obou škol výnosem zemské školní rady opět rozdělena.

O započetí stavby státní měšťanské školy bylo rozhodnuto v roce 1920. Pro ni byla v letech 1921-1923 vystavěna nová školní budova na vyvýšeném místě nad náměstím. Slavnost otevření měšťanské školy se konala 7. října 1923 a započala průvodem od obecní školy k nové budově. Ta byla po slavnostních proslovech otevřena veřejnosti a řediteli předány klíče. Prvorepubliková novohrádecká měšťanská škola byla jednou z mála v regionu Podorlicka a docházeli do ní žáci z širokého okolí. Bohužel, historické prameny z období 1. republiky se nezachovaly. Až "Pamětní kniha" měšťanské (za války hlavní) školy a od roku 1953 osmileté střední školy poskytuje informace o tomto školním ústavu.

Doba okupace

Z historie měšťanské školy, která byla základem pozdější osmiletky, víme, že zde na počátku války zastával pozici ředitele Vojtěch Koláč, zároveň starosta sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy. Ten byl 8. října 1941 v 9 hodin zatčen německou státní policií a uvězněn ve věznici krajského soudu v Hradci Králové. Posléze byl dále deportován do Terezína - Malé pevnosti (cela č. 10) až nakonec zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Uvězněn byl i další učitel Josef Tvrdý. Zastupující a později definitivní ředitelkou byla jmenována Marketa (psáno krátce) Henclová. V té době zesílil tlak okupantů na poněmčování. Úřední knihy byly vedeny německo-česky, učitelé se povinně účastnili kurzů německého jazyka (škola musela zajistit pro 17 kantorů z širšího okolí), dříve vyřazené knihy a učební materiál nevyhovující novým pořádkům byl ze školy odvezen, totálně byli nasazeni učitelé Mojmír Vizina, Alois Novák a Josef Frinta.

Měšťanská škola po 2. sv. válce

Po osvobození nastoupilo do měšťanské školy ke stávajícím 158 žákům dalších 84, kterým za okupace bylo studium odepřeno. Na školu se vrátila výuka českých dějin, ale přibyly i dějiny SSSR a výuka azbuky, škola řešila i takové věci jako pravidelné poučování žactva o nebezpečí úrazu při nálezu střeliva z války. Očistnou komisí byla osvobozena bývalá ředitelka M. Henclová (v poválečných měsících byla obviněna ze spolupráce s Němci) avšak odešla na reálné gymnázium v Trutnově. Situace se ve škole postupně konsolidovala, podobně jako v obecné škole byly organizovány stravovací akce pro žáky, "doháněny" mezery ve vzdělání způsobené válkou, žáci pojištěni proti úrazu, očkováni (např. proti tuberkulóze). Zdravotní stav žactva konstatuje k roku 1946 ředitel jako uspokojivý. ("Nikdo nezemřel. Škola nebyla uzavřena pro nemoc."). V letech po válce klesl počet žáků vlivem osídlování pohraničí (30 dětí odešlo s rodiči do Olešnice a na Broumovsko). Ustavení lidově demokratického zřízení (pod vedení komunistické strany) je v kronice měšťanské školy popsáno den po dni (od 20. do 25. února, kdy na škole vyvěšeny byly státní vlajky). Zřejmě souvisí s angažováním ředitele Josefa Římka jako předsedy akčního výboru Národní fronty i předsedy akčního výboru místní skupiny svazu zaměstnanců školství a osvěty v Novém Městě nad Metují. Následují podpisové akce prohlášení oddanosti učitelů vládě Klementa Gottwalda, ani zde nechybí "portréty generalissima J. V. Stalina ve třídách na důstojném místě", jsou pořádány oslavy svátků komunismu, návštěvy dělníků v hornických krojích, kteří motivují mládež zejména pro práci v dolech, manifestační 1. Máje i oslavy 9. května s pokládáním věnců. U jmen učitelů se objevuje zkratka "s." a jsou nyní oslovováni "soudruh učitel". Do školního roku 1948/1949 je součástí školy i jednoroční učební kurz. Jeho frekventanti pracovali při povinné tělesné práci například v textilním podniku TEPNA, n. p., závod Nový Hrádek - Doly. Ustavující schůze Sdružení rodičů a přátel školy při střední škole v Novém Hrádku se konalo 29. září 1949. Pokles žáků byl úměrný počtu obyvatel (v roce 1950 bylo ve škole 144 dětí a Nový Hrádek měl podle sčítání lidu k 1. březnu celkem 894 obyvatel). Pod správou ředitele měšťanské školy byla v té době i mateřská škola. Správou byl pověřen od 1. září 1950 zat. odborný učitel Zdeněk Valášek, pozdější dlouholetý ředitel. Náplň práce školy se rozšiřovala o akce na pomoc hospodářství (zalesňovací práce ve frymburském polesí, dobrovolná účast na chmelové brigádě) a do života školy se promítalo plánované hospodářství a jeho "pětiletky" - žáci i učitelé si v duchu socialistické výchovy dávaly různé závazky (např. závazky na množství nasbíraných druhotných surovin, léčivých bylin, učitelé se jako brigádníci často zapojovali o prázdninách při žních apod.). Učitelé se také účastnili okresních pracovních schůzí a politických školení. Dnem 15. ledna 1950 se začala psát historie místních pionýrů, když byl zvolen uč. Josef Potůček důvěrníkem pionýrské skupiny. Ta byla oficiálně založena po vyškolení vedoucího pionýrských oddílů z místní skupiny ČSM. První nábor se uskutečnil hned na začátku školního roku 1950/1951 a celkem 86 žáků se přihlásilo k práci v pionýrské organizaci. Byl plněn Tyršův odznak zdatnosti (v roce 1950 prvních 5 žáků), žáci školy se zapojili ve štafetě míru a přátelství během v úseku Nový Hrádek - Bohdašín (štafeta nesla pozdravy tehdejšímu bratrskému Sovětskému svazu) a pravidelně se konala i branná cvičení (s pochodem v okolí Nového Hrádku). Rozvíjel se lyžařský sport, již v době 2. světové války se zde skákalo na lyžích, v poválečných letech bývaly uspořádány závody v běhu na lyžích (např. na výzvu Pionýrských novin proběhly závody ve dnech 23. a 24. ledna 1952), ale i zimní branná cvičení na lyžích. Pro žáky byly organizovány poznávací výlety a školní exkurze. Dřevěný plot, který známe z vyobrazení školy na pohlednicích z 20. století byl postaven o prázdninách roku 1952.

OSMILETÁ STŘEDNÍ ŠKOLA v Novém Hrádku

Počínaje školním rokem 1953/1954 začíná historie osmileté střední školy, která vznikla spojením obecné a měšťanské školy. Jak zapsal kronikář (ředitel dřívější měšťanské školy, střední školy a nynější osmileté střední školy) Josef Římek: "Obě školní budovy byly označeny oválovými smaltovanými tabulemi Osmiletá střední škola".

Do nové osmiletky nastoupilo 1. září 1953 celkem 209 dětí (včetně žáků jednoletého učebního kurzu). Při nové škole bylo znovu ustaveno sdružení rodičů, zavedeny nové školní dokumenty, ale jinak školní práce pokračovala v podstatě jako v dřívějších letech. Od školního roku 1954/1955 začal nácvik 1. celostátní spartakiády a pamětníci vzpomínali na poslední Všesokolský slet v Praze, který se konal v roce 1948. Žáci školy se zapojovali do soutěží mladých techniků, mladých "mičurinců", začíná historie pořádání okresních a dalších olympiád z různých předmětů. V roce 1956 bylo ve škole 178 žáků v 6 třídách (spojené byly 2. a 3. post. r., 4. a 5. post. r.), přičemž I. a II. třída byly umístěné v č. p. 102 (Hradní ulice tenkrát byla zvána Fučíkova) a ostatní 4 třídy v č. p. 288 (Náchodská ul.). Z Nového Hrádku bylo 95 žáků, ostatní z okolních obcí (Bohdašín - 14, Borová - 11, Bystré - 1, Dlouhé - 10, Janov - 5, Mezilesí - 16, Sněžné - 17, Tis - 8, Slavoňov - 1). Smutnou událostí roku 1957 bylo úmrtí ředitele Josefa Římka., pohřben je na hřbitově ve Rzech, ještě v témže roce zemřela i p. učitelka Marie Kořínková. Naproti tomu zdravotní stav žáků byl dobrý, děti se 2x ročně podrobovaly preventivním prohlídkám chrupu, byly očkovány (tetanus, tuberkulóza, neštovice, obrna) a jak zdůrazňuje kronikář bylo vše pro děti zdarma. Od 1. listopadu1957 se také všechny děti mohly stravovat ve školní stravovně při mateřské škole (cena za oběd byla 2 až 3 Kč podle příjmu rodičů). Osmiletka propouštěla do roku 1958 své žáky po vykonání závěrečných zkoušek. Ty byly komisionální a členy komise tvořili zástupci školy a národního výboru. Od školního roku 1958/1959 už zkoušky konány nebyly a absolventi byli propouštěni na závěrečném slavnostním hodnocení za účasti zástupců KSČ, MNV a patronátního závodu. Většina žáků odcházela do učebních oborů, zhruba 1/3 pokračovala ve studiu. Např. v roce 1959, kdy škola měla již jen 155 žáků v pěti třídách (spojené byly 1 a 3 p. r., 2., 4. a 5. p. r.) pokračovalo z 33 absolventů 9 ve studiu na výběrových školách a zbytek v učebních oborech.

ZÁKLADNÍ DEVÍTILETÁ ŠKOLA

V roce vstupu společnosti do epochy socialismu (nastolen novou ústavou v roce 1960) došlo k významné změně i ve školství - vznikly základní devítileté školy. Ve školním roce 1960/1961 tak část žáků minulé VIII. třídy odešla studovat a část pokračovala v docházce do zdejší školy. Od 1. 9. 1960 byla také ve škole otevřena družina mládeže pro děti pracujících matek. Na počátku 60. let byly pro školu zakoupeny elektrické signální hodiny, obě školy byly vybaveny hasicími přístroji. Podle usnesení strany a vlády začaly být žákům vydávány zdarma učebnice a školní potřeby, byl zaveden plavecký výcvik. Školáci naopak pomáhali národnímu hospodářství sběrem surovin a léčivých bylin, později i účastí na sběru brambor. Škola doznávala další modernizace (postupně rozváděna byla voda do jednotlivých místností). Počet žáků vzrost na cca 170 a mohla být otevřena další třída (spojená zůstaly jen 1. a 3. p. r.). Organizační změnou ve výuce bylo zavedení volných sobot v roce 1967 (zatím jen sudé týdny). V témže roce také byly ve staré škole (č. p. 102) zbudovány splachovací záchody. Pětidenní vyučovací týden byl zaveden od školního roku 1968/1969, učitelské úvazky v té době činily na 1. stupni 23 hodin a na 2 stupni 21 hodin týdně.

Revoluční události konce 60. let školu zřejmě příliš nepoznamenaly, neboť kronikář konstatuje: "V době vzedmutého nacionalismu, šovinismu, antikomunismu a antisovětismu zachovali zdejší učitelé celkem klid a rozvahu." Ani u záznamu o provádění tzv. "pohovorů a pracovně politického hodnocení" není zmínka o mimořádných situacích.

70. léta jsou plně ve znamení normalizace. Činnost rozvíjí hlavně PO SSM. V roce 1972 byla založena dorostová organizace Českého červeného kříže. Škola měla v těchto letech 160 až 170 žáků, z nichž většina byla členy pionýrské organizace. V roce 1973 byla zrušena jednotřídka v Borové a od školního roku 1973/1974 docházejí žáci do ZDŠ Nový Hrádek (uvádí shodně kronika školy Nového Hrádku i kronika školy v Borové, která byla vedena od roku 1963 do zrušení školy). V tomtéž čase vážně onemocněl dlouholetý ředitel Zdeněk Valášek, který později zemřel. Sílu normalizace naplno ukazují záznamy o probíhající ateistické výchově v těchto letech, malém počtu dětí navštěvujících výuku náboženství, děti se účastní zejména soutěží pod patronací Socialistického svazu mládeže či KSČ. Zima školního roku 1977/1978 byla poslední, kdy se ve škole (č. p. 288) topilo v klasických kamnech, na jaře 1978 byla dokončena instalace akumulačních kamen v celé tehdejší budově školy. V témže roce byla zbudována i učebna praktické přípravy dívek v suterénu školy (kuchyňka).

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Ve školním roce 1980/1981 byl ve vzdělávacím systému opět zaveden model osmileté základní školy. S nárůstem populace ve 2. polovině minulého století bylo třeba komplexně řešit základní výuku v regionu. Bylo přistoupeno k budování základní školy pro všech osm ročníků povinné školní docházky. V dubnu 1984 bylo zahájeno bagrování pro příští základy ZŠ 1. - 4. roč. na zahradě vedle budovy č. p. 288. Navíc začala i rekonstrukce stávajícího sociálního zařízení (suché klozety). Tady bylo hodně práce odvedeno s pomocí rodičů. Současně byla budována nová, moderní učebna fyziky-chemie (zcela dokončena ve školním roce 1985/1986). Byly to krušné časy, vyučovalo se v kuchyňce, dílně, výuka byla vedena i směná v č. p. 102 (5. - 8. ročník s 1. -. 4. ročníkem). Před příchodem zimy školního r. 1986/1987 byla dokončena hrubá stavba a provedeno zastřešení budovy. Střecha na staré budově však také měla doslouženo. V zimě protekla voda až do přízemí. K pracím na nové přístavbě tedy ještě přibyla výměna střešní krytiny. Přístavba školy s třídami pro 1. stupeň byla slavnostně otevřena 4. září 1989. Rok 1989 byl rokem velkých změn nejen ve škole, ale ve společnosti celkově. Budování socialismu skončilo a země se vydala na složitou cestu naplňování demokratických principů, mnohde zaměňovaných za anarchii, nekritické nadsazování práv a opomíjení povinností (bohužel nejinak tomu i ve škole). Paní učitelka Anna Marková odešla na konci školního roku 1989/1990 vykonávat funkci okresní školní inspektorky, v následujícím školním roce byl odvolán ředitel školy ustavený do funkce minulým režimem a řada učitelů odešla za získáváním zkušeností jinam, což způsobovalo problémy vedení školy při zajištění kvalifikovaných sil. Od roku 1993 nebyly ve škole spojené třídy a škola se tak stala úplnou osmitřídní. Je zaveden pitný režim, modernizována výuka využitím nových přístrojů, zařízení, audio a video techniky, jsou zaváděny bloky volitelných předmětů, zavedena výuka zdravotní tělesné výchovy, škola se soustřeďuje i na systematickou práci s integrovanými žáky, kterých přibývá.

PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA A DEVÍTILETÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Dnem 1. ledna 1995 vstoupila škola do právní subjektivity (stala se příspěvkovou organizací Obce Nový Hrádek) a 15. února 1996 byla škola zapsána do sítě škol. Během školního roku 1995/1996 byla znovu uzákoněna devítiletá základní škola. 2. září 1996 tak do školních lavic zasedlo 170 žáků v devíti třídách. Protože škole chyběly prostory pro další třídu, byl vypracován plán přístavby dvou učeben, kterým by se řešil i prostor pro školní družinu (byla zpracována projektová studie na zbudování dvou tříd stavebně spojených s přístavbou z roku 1989). Dotace však škole nebyla přidělena a školní družina musela být umístěna společně s jednou třídou 1. stupně.

V posledních letech 20. století začíná nástup počítačů do školy, je zřízena učebna pro jazykové skupiny, velmi úspěšně se rozvíjí mimoškolní práce (zejména zdravotnický kroužek slaví úspěchy v okresních i krajských soutěžích) a začíná zde působit Hudební škola pana Škody. Rovněž nejbližší okolí školy doznalo v závěru minulého století značné změny a to zejména v souvislosti se stavbou přístavby. Zmizela část historického plotu a záhony školní zahrady nahradila zeleň a prostor pro volný čas.

Na počátku nového tisíciletí jsou základní škola i školské zařízení (školní družina) platně zapsány i v Registru škol dle nového školského zákona. Do života obce se škola společně s mateřskou školkou zapojila pořádáním školských plesů (poprvé v roce 2000). Škola se na přelomu tisíciletí připojila k internetu a ve školním roce 2001/2002 byla zbudována první počítačová učebna s internetovým připojením (akce INDOŠ). Začínají přípravy na realizaci nové školské reformy, tentokrát zvané přízviskem kurikulární. Negativem se stává postupný pokles počtu žáků, což se projevuje nepříznivě v oblasti financování (škola dostává peníze tzv. "na žáka" a začínají chybět peníze na učebnice a pomůcky). Pokles žáků souvisí s vylidňováním venkova od konce 20. století, kdy zejména z okolních obcí přichází žáků stále méně. V roce 2004 zasedlo 1. září do lavic jen 158 žáků.

Školním rokem 2005/2006 začíná komplexní modernizace školy. Prvním nakročením je vestavba kanceláře hospodářky, ale následuje velká investiční akce, kdy se "stará" budova opět stala "novou" - historická budova z roku 1923 získala "nový kabát" výměnou oken a celkovým zateplením všech vnějších obvodových zdí. Současně hřiště u školy, využívané od 2. poloviny 20. století školou k tělocviku a místními obyvateli k volejbalovým utkáním se od roku 2006 postupně mění ve sportoviště s širším využitím. Na úpravách se nemalou měrou podílí kromě zřizovatele i rodiče školních dětí. O všem tomto dění je veřejnost poprvé soustavně informována na internetových stránkách školy (nejprve jako součást obecní domény www.zs.novy-hradek.cz, od roku 2009 na vlastní doméně www.zsnovyhradek.cz).

O prázdninách roku 2007 bylo přikročeno k dalším rozsáhlým úpravám. Bylo zahájeno budování půdní vestavby tří učeben a dalšího zázemí. Prázdniny roku 2007 byly ale velmi pracovní i pro učitele, do závěrečného finiše vstoupily práce na "Školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání - Škola s rozhledem". Od 3. září 2007 započala jeho realizace v 1. a 6. třídě. Ostatní ročníky dokončovaly vzdělávání podle celostátního vzdělávacího programu "Základní škola".

Rok 2009 se stal skutečně zlomovým v oblasti podmínek pro děti. Třídy půdní vestavby začaly být od jara 2009 postupně využívány, v závěru školního roku bylo modernizováno i vybavení starších odborných učeben. Nové učebny umožnily vytvoření odpovídajících podmínek pro činnost školní družiny i další rozvoj školy. Došlo k uvolnění kapacity pro výuku v přízemí a školní družina tak získala vlastní prostory, které byly upraveny pro specifika mimoškolních činností. Nemalým přínosem půdní vestavby je úplné zateplení budovy. Naplnily se podmínky pro jeden z hlavních cílů školního vzdělávacího programu - rozvoj výuky a praktického užívání výpočetní techniky všemi žáky školy. Stávající a pro výuku celých tříd kapacitně nedostatečná učebna je dána k využití pro výuku menších skupin žáků (dělená výuka jazyků apod.). Škola se stala nejen nadstandardním výukovým pracovištěm regionu, ale zejména je připravena pro všechny nároky výuky žáků třetího tisíciletí a splňuje moderní standardy ICT.

O prázdninách roku 2009 byla dokončena úprava povrchu hřiště a do finále vstoupily práce na úpravách odpočinkové zóny pod hřištěm. Hřiště s umělým povrchem umožňuje široké sportovní vyžití, variabilní prvky mění jednoduše hřiště z volejbalového na tenisové, nohejbalové, basketbalové… Umělý povrch zpřístupnil sport i dětem s alergiemi na prach. Odpočinková zóna pro veřejnost je dalším prostorem pro mimoškolní činnosti družiny.

ZÁVĚR

Školství v Novém Hrádku prošlo během posledního století obrovským vývojem. Od zavedení telefonu v roce 1912, přes připojení do elektrické sítě 24. listopadu 1924 (škola měla 6 elektrických žárovek), k sjednocení výuky do jedné budovy v roce 1989 a konečně k modernizaci školy a výuky zbudováním nových interaktivně vybavených učeben a nadstandardního sportoviště v roce 2009. Financování modernizace školy a jejího okolí je prováděno nejen zřizovatelem, ale pomáhají i Královéhradecký kraj, Nadace ČEZ, okolní obce, jejichž žáci školu navštěvují a sponzorství nejen ve finanční formě poskytly i některé firmy, podnikatelé i rodiče. Všem zainteresovaným upřímně děkujeme. Ve škole věříme, že i v příštích časech budeme zřizovateli dobrým partnerem a škola, jejíž vzdělávací program jsme nazvali "Škola s rozhledem", dá svým absolventům dostatek rozhledu nejen z hrádovských výšin, ale i v jejich všeobecných znalostech a dovednostech.

V Novém Hrádku 11. dubna 2011

Podle školních kronik a archivních dokumentů ve škole sepsal Mgr. Josef Petera, ředitel školy.


Seznam pramenů:

"Pamětní kniha obecné školy města Nového Hrádku, kterou nově založil a sepsal léta Páně 1876 Josef Jiří Novotný řídící učitel" (1876-1928)
"Pamětní kniha Obecné školy v Novém Hrádku Založena v 10. roce republiky" (1928-1953)
"Pamětní kniha" (1940-1956)
"Kronika" (1956-1970)
"Kronika" (1970-1985)
"Kronika" (1985-2003)
"Kronika" (2003-dosud)
Dokumenty:
korespondence Správy pětitřídní obecné školy v Novém Hrádku ze dne 20. dubna 1918 č. 12206
Osobní výkazy učitelů na škole působících zachované z konce 19. a počátku 20. stol.
"Kronika jednotřídní obecné školy v Dlouhém Založena 1. září 1928 prvním def. učit. a správcem školy Frant. Náhlovským"
"Kronika" (1956-1970) - Borová

Proměny školy

Změny na hřišti i pod hřištěm

Historie v knížce pamětnice

Pamětníkům budou jistě některé pasáže v knize hodně blízké, vždyť autorku mnozí znají osobně. První vydání knihy je zcela vyprodáno, několik posledních výtisků bylo v závěru roku 2010 ještě možno získat na úřadu Městyse Nový Hrádek.

A trochu opravdové historie